V tomto průvodci najdete to nejdůležitější, co by měl vědět každý cestovatel – od pozdravů a oblékání, přes stolování až po to, co raději nedělat.

Pozdravy a představování

Indonésané jsou známí svou vstřícností a pohostinností. Pokud se na vás někdo usměje – a to se stává často – je zdvořilé úsměv opětovat. Na rozdíl od některých jiných zemí není úsměv na neznámého člověka nic zvláštního, ale běžný projev přátelství.

K běžným pozdravům patří podání ruky – vždy pravou rukou. V Indonésii je totiž pravá ruka spojována s čistotou a úctou, zatímco levá ruka se považuje za nezdvořilou. (Je to ta, kterou si oplachujete zadek po použití WC.)

V muslimské komunitě se může stát, že vám osoba opačného pohlaví nepodá ruku – místo toho sepne dlaně před hrudníkem a lehce se ukloní. Týká se to jak žen, tak mužů, obvykle těch, kteří jsou více zbožní. Nejde o nezdvořilost, ale naopak o projev úcty a ohleduplnosti. V takové situaci je nejlepší chvíli počkat a pozdrav zrcadlit podle toho, jak ho nabídne druhá strana.

Při setkání můžete použít jednoduché pozdravy:

• Selamat pagi – dobré ráno
• Selamat siang – dobré odpoledne
• Selamat malam – dobrý večer
• Apa kabar? – Jak se máte?
• Bagaimana kabarmu? – Formálnější varianta stejné otázky

Při představování Indonésané často začínají větou „Halo, nama saya…“ (Ahoj, jmenuji se…). Pokud se s někým loučíte a odcházíte vy, použijte „selamat tinggal“. Pokud odchází druhá osoba a vy zůstáváte, řekněte „selamat jalan“ – šťastnou cestu.

Lokalindo tip: Většina Indonésanů ocení, když se naučíte alespoň základní fráze v místním jazyce – působí to přirozeně a s respektem. A nebojte se chyb, důležitý je zájem a snaha.

Stolování

V Indonésii, zejména v tradičních warunzích (jídelnách), se často jí rukama – hlavně tam, kde se podává rýže s přílohami. Není to nic neobvyklého, naopak, mnozí tvrdí, že jídlo tak chutná lépe. Pokud vám to ale není příjemné, můžete si vždy požádat o příbor – většinou vám rádi vyhoví.

Před jídlem si nezapomeňte umýt ruce, a to ideálně u umyvadla poblíž jídelní části (v tradičních podnicích bývá viditelně označené).

Indonésané jedí pravou rukou, protože levá je považována za nečistou – nejen při jídle, ale i při podávání věcí. Pokud stolujete s místními, je slušností počkat, až se nejprve obslouží starší nebo hostitel. Po obdržení jídla se hodí poděkovat jednoduchým „terima kasih“ a pokud to jen trochu půjde, dojíst vše, co máte na talíři – jako výraz úcty ke kuchaři.

Jídlo se v Indonésii obvykle konzumuje vsedě – buď u stolu, nebo na podložce na zemi, tzv. lesehan. Jíst nebo pít ve stoje je považováno za nezdvořilé. A pozor i na říhání – zatímco v některých kulturách je to přirozená součást jídla, tady to může působit rušivě, zvlášť pokud jste hostem u někoho doma.

Na jakých jídlech si můžete pochutnat v Indonésii? Přečtěte si Poznejte Indonésii skrz chuťové buňky: 15 nejlepších street food jídel.

Oblékání

I když je v Indonésii horko po celý rok, většina země je kulturně spíš konzervativní. Lidé tu kladou důraz na tradici, a proto je dobré oblékat se s respektem k místnímu prostředí – jednoduché, volné oblečení, které zakrývá ramena a kolena, udělá nejlepší službu. Jednak působí ohleduplně, jednak vás ochrání před sluncem i hmyzem.

Na turistických místech, jako je Bali, nebo ve velkých městech napříč souostrovím, jsou bikiny běžně tolerovány a nikoho nepohorší. V odlehlejších oblastech je ale dobré být opatrnější – třeba si přes plavky přehodit pareo nebo tričko. Pravděpodobně vám nikdo nic neřekne, ale můžete přitáhnout nechtěnou pozornost, které se osobně raději vyhýbám.

Při vstupu do náboženských nebo kulturně významných míst, jako jsou mešity, chrámy nebo tradiční vesnice, je potřeba zakrýt ramena i nohy. V mešitách by ženy měly mít dlouhé volné oblečení a šátek na hlavě – často si ho můžete bez problému půjčit přímo na místě. V hinduistických chrámech se obvykle kolem pasu váže sarong, který bývá k zapůjčení u vstupu

Obecná doporučení, jak se chovat s respektem

• Indonésie je země, kde se klade důraz na ohleduplnost, klid a osobní prostor. Místní lidé jsou přátelští, ale zároveň citliví na projevy chování, které by u nás možná nikoho nepřekvapily, ale tady mohou působit nepatřičně.
• Základem je jednoduché pravidlo: buďte tišší, zdvořilí a pozorní k okolí. Mluvte klidným hlasem, nekřičte, nevynucujte si pozornost. Přehnané gestikulace nebo hlasitý smích na veřejnosti se mohou jevit neuctivě – zvlášť na náboženských místech, ve veřejné dopravě nebo u památek.
• Při kontaktu s ostatními vždy používejte pravou ruku – ať už podáváte peníze, potřásáte rukou, přijímáte jídlo nebo jen něco ukazujete. Pravá ruka je vnímána jako čistá, zatímco levá se používá spíš v soukromí a je považována za nevhodnou pro společenský kontakt.
• Boty si zouvejte při vstupu do domu, na některých ubytováních nebo v tradičních prostorách – stačí se podívat, jestli jsou u dveří jiné boty. Pokud ano, udělejte to samé.
• Indonésané ocení, když se naučíte pár základních slov v jejich jazyce. Jednoduché „terima kasih“ (děkuji) nebo „permisi“ (s dovolením) působí mile a otevírá dveře k přirozenému kontaktu. Stejně tak potěší, když ochutnáte jídlo, které vám někdo nabídne – je to tichý způsob, jak projevit úctu k hostiteli nebo kuchaři.

Co v Indonésii raději nedělat?

• Nepijte kohoutkovou vodu, pokud není převařená nebo filtrovaná. Bezpečnější je balená voda nebo doplňování ze známých zdrojů (v hotelu, v kavárně, na letišti).
• Neužívejte alkohol na veřejnosti a vyhněte se opilosti – ve většině regionů to není jen nevhodné, ale společensky odsuzované. Alkohol sice není nelegální, ale jeho konzumace má jasná nepsaná pravidla – hodí se do soukromí, ne na ulici.
• Velmi důležité je respektovat starší osoby – nechat je projít první, nabídnout místo, nepřerušovat je. Indonéská společnost staví na úctě a trpělivosti.
• A pokud jde o veřejné projevy náklonnosti, i tady platí spíš zdrženlivost. I u sezdaných párů může působit nepatřičně, pokud se objímají nebo líbají na ulici. Pokud cestujete jako nesezdaný pár nebo patříte do LGBTQ+ komunity, je na místě ještě větší diskrétnost.
• Podobně je nevhodné vyjadřovat se negativně o náboženství nebo víře – ať už veřejně, nebo online. Indonésie má velmi přísné zákony proti rouhání a pomluvám, a co může u nás projít jako názor, tady může znamenat vážné problémy. Vyhněte se proto diskuzím o víře, osobním obviněním nebo sarkasmu na citlivá témata. Týká se to nejen rozhovorů, ale i příspěvků na sociálních sítích.
• A naprosto zásadní upozornění: v žádném případě nedovážejte, nedržte ani nezkoušejte drogy. Indonésie má jedny z nejpřísnějších protidrogových zákonů na světě – za pašování nebo držení drog hrozí trest smrti.